"Moudřejší ustoupí" řekl mozek a opustil mě.

6. díl Christina - část druhá

9. února 2008 v 12:54 | Anique |  Christina x Fiona
"Paní Graceová!!" zakřičela jdem vyděšeně. "Slyšíte mě?" Naprosto debilní otázka, souhlasím. Když jsem usoudila, že mě opravdu neslyší, vyběhla jsem rychle ze sklepa a řítila se do druhého patra. Zazvonila jsem na jejich zvonek. Nic. Znova. Nic. "Halooooooooooooooooo!! Jde o vaší matku, je dole ve sklepě a nevypadá moc při smyslech!" zaječela jsem na zavřené dveře. Nechtěla jsem říct, že vypadá mrtvě. Za dveřmi se ozvalo špitání. Evidentně rozhovor dvou lidí, teda spíš dětí podle hlasu. "Hele brácha, máma řekla, neotvírejte nikomu za žádnejch okolností ,ani kdyby vám sliboval hory doly, takže prostě neotevřeme!" povídá jeden. "Hmmm, máš pravdu, ale co když se vážně něco stalo?" odvětil druhý. "No, já nevím..." zahuhlal ten první hlas. Docházela mi trpělivost, oni si tam budou rozprávět za dveřma a jejich máma zatím leží ve sklepě. "Hele, já nejsem žádnej masovej vrah, úchyl ani bezdomovec, takže prosím otevřete, je to vážně nutný!!" snažila jsem se vyjednávat, co mi trpělivost stačila. "A co exekutor, ten nejsi?" zajímal se tichým hláskem jeden. Zajímavý, v dnešní době se děti nebojí úchyla ani masovýho vraha, ale exekutora. "Ne, ani exekutor." uklidnila jsem je. "Hele tak otevřeme aspoň na řetízek, jo?" "Tak jo." Dveře se s vrzáním otevřely a vykoukly dvě hlavy. Byli to dva malí kluci, asi sedmiletí. Evidentně dvojčata. "Telefon!!!" vybafla jsem na ně. Nechápavě na mě pomrkávali. "Telefon, potřebuju telefon!!" vykřikla jsem znova. Někde z hlubin toho pidi bytu jsem uslyšela holčičí hlas. "Co se to tam děje?? Kluci, snad jste nikomu neotevřeli!" "Hehm..." zamumlali kluci. To už se přiřítila vysoká zrzavá holka a v náručí držela malý mimino. "Kdo jsi?? Co tady děláš? Jakto, že ti otevřeli??" chrlila na mě otázky a evidentně se mi chystala každou vteřinou prásknout dveřma před nosem. Začala jsem se urputně bránit."Vaše matka...ve sklepě...vypadá..." "COO?" vyjekla ta zrzka. "Naše máma ve sklepě není." ozval se klidný klučičí hlas. Ke dveřím přišel asi 17ti letý kluk s černýma vlasama a opřel se o rám dveří. .."Takže to vybal, co chceš kočko?" Za normálních podmínek bych zrudla jako rajče, ale teď jsem je prostě musela přesvědčit, že paní Graceová v tom sklepě vážně je, sakra! "Ale..jojo! Když mi nevěříte, tak pojďte se mnou. " "Cože? Kam máme jako jít?" ozval se jiný holčičí hlas. Ke dveřím, ladně jako primadona, přikráčela blondýna, skoro o hlavu menší jak já. Panebože, kolik jich tady bydlí? Nikdy jsem netušila, že všichni tihle, co jsem je znala od vidění, jsou sourozenci."Do-do sklepa" vykoktala jsem, už úplně zpitomělá. "Tak já tam s tebou půjdu, jsem nejsilnější, i mladou gangsterku přeperu, ne?" rozhodl ten kluk. No hurá, konečně jsme se někam dostali. Řítila jsem se do sklepa, on mi byl v patách. Rychle jsem rozsvítila a otočila jsem se na něj. Zbledl jako stěna a jenom nevěřícně zíral před sebe. Když se trochu vzpamatoval, tak vyběhl nahoru pro ostatní. Za chvíli stáli ve sklepě všichni a Nancy (ta zrzavá) už volala záchranku. Všechno se semlelo strašně moc rychle, a tak jakoby rozmazaně. Za chvíli už mi v uších zněl ten nepříjemný zvuk sanitky a přiběhli záchranáři."Kdo jí našel??" "Ehm, já." pípla jsem. "Aha a v kolik asi??" "No asi v 9 a asi v 9:10 se zhroutila" "Cože? Takže tys jí viděla při vědomí?? To tys jí určitě něco udělala!" prskala Gina (ta prťavá) "Ale ne!" bránila jsem se šokovaně. "Tak co si tu teda dělala??" "No šla jsem za Fionou..." vylezlo ze mě. Záchranka s paní Graceovou a Nancy (směl jet jenom jeden) už byla pryč. Všichni, co zůstali ve sklepě, najednou zmlkli a podívali se po sobě. "Víš, já stejně nevěřím, že by naše Fion někoho chtěla zabít." vysoukala ze sebe Gina."Ale my po ní pátrat nemůžeme, protože by nás policie měla za spolupachatele a navíc nám to výslovně zakázala.." "Aha. No, já si taky nemyslím, že by mě chtěla zabíjet.." odvětila jsem smutně. "COOŽE??" vykřikli všichni najednou. "To ty si ta holka??" otázal se kluk "Vypadáš docela zdravě." Teď už se Gina zase dostala do ráže. "Takže proč si ji teda nebránila. Proč? Hlavně, že máš dost času lízt k nám do sklepa!" "Gino uklidni se" snažil se jí trochu zklidnit ten kluk. "NE!! Ať mi to ta fiflena vysvětlí!" Tentokrát jsem se ani neurazila. "No, já si totiž nic nepamatuju, a proto jsem se rozhodla to vypátrat. Nejlepší mi přišlo začít u vás." vysvětlovala jsem "Aha..." stáhla se Gina. "A slibuješ, že nám ji najdeš a dokážeš, že byla celou dobu nevinná?" špitla pak ještě. "Slibuju."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Svip Svip | E-mail | 9. února 2008 v 12:58 | Reagovat

supeeeeeeeeeeeeer. honem, honem pokračuj :D:D:D s tím exekutorem jsi mě dostala :D:D:D

2 Floyd Floyd | 9. února 2008 v 21:12 | Reagovat

Jo, exekutor... vůbec mě nová generace překvapuje... když se bavim s někym kolem 8 let, připadám si jak pamětník... kurňa, dyť tohle je muj zlatej věk, svět patří nám, tak proč mám do háje fobii z "mládeže"?!  .../_ _ _ /...// ale jinak je to fakt hustý:)

3 kaktus kaktus | Web | 10. února 2008 v 13:38 | Reagovat

jo je to hustý....

4 @nik @nik | 10. února 2008 v 15:56 | Reagovat

No zas tak hrozný to Floyde nebude ne? ňáký prcci nás nemůžou rozházet:D

5 Svip Svip | E-mail | 10. února 2008 v 19:00 | Reagovat

mno když si vezmeš, že sou drzejší a rozmazlenější než já...a já sem dost (jen to dost často neni dost dobře vidět)

6 Floyd Floyd | Web | 16. února 2008 v 16:44 | Reagovat

"jasně!" zvolal Floyd s odhodlaným výrazem, kopnul do sebe panáka nealkoholického mojita a znovu požádal bandu batolat, aby po něm neházela kostičky lego...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama